* emotivně zabarvené a
* neodrážejí realitu. 
Předsudek můžeme mít, ale nemusíme ho projevovat v našem chování
a nemusíme jím nikomu škodit. Pokud se ale promítne do našeho chování,
může to vést k různým nepřátelským akcím od diskriminace po fyzické na–
padání. Jak Allport (2004) uvádí, čím intenzivnější je postoj, tím pravděpo–
dobnější je, že vyústí v nepřátelský čin. Vymezuje několik stupňů nepřátel–
ských akcí, ve kterých se projevuje negativní postoj vůči cizí skupině (blíže
str. 46–47): 
* Osočování. Většina lidí, kteří mají předsudky, o nich také mluví. Mlu–
ví o svém antagonismu (nepřátelskému postoji) se svými přáteli
a většina z nich nezajde dál.
* Vyhýbání se. Pokud se jedná o silnější předsudek, vede člověka
k tomu, aby se vyhýbal příslušníkům dané skupiny. Nositel předsud–
ku v tomto případě neubližuje. 
* Diskriminace. Zaujatá osoba např. vylučuje všechny příslušníky cizí
kultury z některých druhů zaměstnání, obytných čtvrtí atp. 
* Fyzické napadání. Předsudek může ústit v násilné činy (např. znesvě–
cování židovských hřbitovů). 
* Vyhlazování. Jedná se o nejvyšší a nejzrůdnější projev negativních
postojů vůči jiným skupinám (pogromy, masakry, genocidy).
Někteří lidé inklinují podle některých výzkumníků (např. Adorno)
k předsudkům více než jiní, a to z důvodu výchovy v rodině. Tito jedinci
zažili ve svém dětství tvrdou disciplínu, která u dítěte vyvolala silně agre–
sivní pocity, které nemohlo vyjádřit. Ty se posléze internalizovaly a začaly
se projevovat vůči jiným objektům, zvláště vůči minoritním skupinám.
Adorno hovoří o tzv. autoritářské osobnosti (Hayesová, 1998). 
Pravdou je, že někteří jedinci trpí předsudky více než jiní lidé a jednu z mož–
ných příčin lze hledat v dětství. To, zda byli rodiči přijímáni, milováni či zda se
jim vytvořilo zdravé sebepojetí, jistě hraje svoji roli. Nicméně hledat jedinou
příčinu v dětství je trochu zjednodušené, jiné příčiny lze nacházet v dalších ži–
votních zkušenostech, které mohou např. sklon k předsudkům posílit.
Stereotypy
Vedle předsudků disponujeme rovněž stereotypy. Stereotypizace před–
stavuje tendenci připisovat ostatním určité charakteristiky pouze na zákla–
dě přiřazení dané osoby do určité sociální skupiny. Při stereotypizaci nebe–
72
<< první stránka   < předchozí stránka   přejít  další stránka >   poslední stránka >>